O Handa Gote

Handa Gote je umělecká skupina, střídající ve svém instrumentáři zvukové instalace, pohybové a taneční divadlo, živou hudbu, výzkum na poli mediální archeologie, výtvarné divadlo a technologie. Jejich tvorba je ovlivněna minimalismem, východní filozofií i hnutím DO IT YOURSELF. Mísí v sobě české kutilství, recyklaci objektů i technologií, kult Cargo a inspiraci japonskými estetickými kategoriemi Mono no aware,Wabi a Sabi.

Skupina vznikla v roce 2005. Handa Gote je japonský výraz pro pájku.

„Když se něco odehrává na scéně, zvykli jsme si tomu říkat divadlo. Ale takhle snadno se Handa Gote pojmenovat nedá. Pražská scénická skupina sama sebe charakterizuje jako projekt pro výzkum a vývoj tanečního a pohybového divadla, výtvarného divadla, hudby a zvukového designu a integraci vědy a technologie v umění. Zní to dost laboratorně. Ale také by se dalo jednoduše říct, že je to divadlo třicátníku, kteří dospívali v blízkosti počítačových her, s lacinými poruchovými přístroji, v garážové rockerské zkušebně mezi kabely a kytarovými efekty. A teď to všechno reflektují."

Pavel Klusák: Česká železnice, země nikoho, Respekt 48/2007

„Míra zapojení nových technologií a médií je u Handa Gote unikátní a vyniká výrazným autorským chudoba výpravy bezděčně vzbuzuje v divákovi dojem, že jde zase jen o jedno z těch četných ošuntělých experimentálních divadel, které na svůj provoz horko těžko shánějí finance. Je pak vcelku mile zaskočen, ba občas šokován, když je mu takový dojem alespoň částečně vyvrácen technologickými kouzly, která jako by sice také vznikala na koleně a svépomocí, ale dokáží na scéně vykouzlit autentickou jevištní realitu plnou iluzí a úskoků, podepřenými mnoha léty sběru velmi specifických bohatých materiálů."

Roman Sikora: Hejblata, mašinky a obrázky Handa Gote, LN 38/2008

Tomáš Procházka (1973)

Vystudoval Střední školu dopravní a poté v roce 1996 absolvoval DAMU na kated¬ře alternativního a loutkového divadla. Podílel se na experimentálních scénických projektech, často jako technolog, hudebník, zvukař a herec v jedné osobě (s ruskou skupinou Derevo, s Divadlem bratří Formanů, s japon¬ským mistrem tance butó Min Tanakou, s holandskými Grifftheater).

V roce 1999 vstoupil do sou¬boru Buchty a loutky, kde působí dodnes.  Zde režíroval tři představení ( Gilgameš, Pes Baskervilesský a Kabaret KaKa) a ve většině ostatních vystupoval a také skládal či živě hrál hudbu. Se členy Buchet a loutek pracuje také jako loutkář/animátor pro film.

V roce 1998 založil hudební skupinu B4, se kterou vydal vlastním nákladem pět CD a v roce 2005 divadelní skupinu HANDA GOTE research & development. Podílel se na všech představeních souboru, dramaturgii festivalu Still-life v roce 2009 a několika výstavách.

Jako hudebník a zvukový designér spolupracuje s různými tanečními a pohybovými skupinami např. Vertedance ( Tichomluva, Třiačtyřicet slunce západů, Inspired by Bach: Cycle ), Nanohach ( Naměkko, Kdo je Annik? ), Stage code ( Mur-Mur, Robyn.Zone ), Kristýna Celbová ( Místnost H ).

Vytvořil také hudbu k několika  filmům ( Chcípáci, Pohyby tance, Cinémensonge /film-lež, Sedmnáct )

Jako hudebník vystupuje také s projekty  Gurun Gurun, Radio Royal a také solově pod jménem Federsel.

Podílí se na projektu dokumentování pražských zvuků  Favourite sounds of Prague.

Veronika Švábová (1974)

absolventka Konzervatoře Duncan centre a pražské  HAMU, taneční oddělení, obor taneční věda /2004/. Jako tanečnice vystupovala v představeních různých choreografů /Strappi Stuzzicanti Simone Sandroniho Jana Beneše a dalších /a zároveň vytvářela své vlastní choreografie . Od roku 2000 spolupracuje s Divadlem bratří Formanů /roku 2000 v Nachových plachtách na divadelní lodi "Tajemství", v roce 2003 vytvořila choreografii do opery Philipa Glasse  Kráska a zvíře pro Národní divadlo v Praze, v roce 2005 choreografii do inscenace Klapzubova jedenáctka, uváděné v divadle Minor, vše pod režijním vedením Petra Formana.

V roce 2005 založila spolu s Tomášem Procházkou, hudebníkem a zvukovým designérem, divadelní skupinu Handa Gote research and development. Jako choreografka a interpretka spolupracovala na většině představeních této skupiny. V roce 2007 spolupracovala /vytvoření choreografie/ s bratry Formany na jazzové opeře Dobře placená procházka v Národním divadle v režii Miloše Formana a poté také jako spoluautorka a choreografka na inscenaci divadla bratří Formanů Obludárium, které získalo v roce 2009 Cenu Alfréda Radoka za inscenaci roku. V roce 2009 vytvořila choreografii do opery Ubohá Rusalka bledá, která vznikla ve spolupráci divadla bratří Formanů a divadla Husa na provázku v Brně.

Robert Smolík

jako scénograf spolupracoval s tzv. profesionálními loutkovými divadly, nezávislými skupinami a také vytvářel vlastní autorské inscenace. V posledních dvou letech se jeho "divadelní" tvorba soustředí na spolupráci se skupinou Buchty a loutky a hlavně na výzkum a vývoj ve skupině Handa gote.

Spoluautor výstav v Muzeu Hry Jičín, Naposledy: Hůl do vody ponořená, zdá se býti nalomená, 2004. Jako výtvarník spolupracuje s městem Jičín na programu Valdštejnův Jičín, se sdružením obcí Mariánská zahrada, s Regionálním muzeem a galerií, muzeem hry v Jičíně a se ZOO Liberec. Podílel se na scénografických výstavách v Čechách a v Izraeli.

Od roku 2004 je interním pedagogem kabinetu scénografie na katedře alternativního a loutkového divadla.

Další spolupracující umělci a členové skupiny:

Jan Dörner

David Freudl

Jakub Hybler

Leoš Kropáček

Anna Ouřadová  a další

2008-2010 byla skupina Handa Gote součástí programu ARTIST in RESIDENCE v pražské MeetFactory.